Září 2010

270.den Požár v jízdárně

26. září 2010 v 22:12 | Sisinaaa |  Den po dni
Houkání sirén požárních aut bylo slyšet kolem poledne.
Není to nic neobvyklého, každou chvíli projíždí nějaké záchranářské auto, ať je to sanitka nebo hasiči.
Zase někde hoří, napadne člověka. Jenomže když se to týká něčeho, co má člověk spojené s domovem, co dobře zná a co má rád, není to vůbec příjemné.
Naopak, je to velmi smutné.

Jízdárnu a koně, kteří tu bydlí, už dobře znáte z fotek.
Stála tu, když jsem byla malá a už tehdy jsme chodili kolem na procházky dívat se na koně.
I včera jsme šli kolem.
Když rostla Šíša, nějakou dobu sem chodila a koně pro ni znamenali všechno.
Teď tu pracuje i neteř Káťa, což se jí moc hodí, protože začala studovat střední veterinární a u zvířat by v budoucnu chtěla pracovat.
sisfoto.blog.cz
A najednou je všechno pryč.
Odkaz na reportáž z hořící jízdárny.
Koně se jim povedlo naštěstí vyvést, jako poslední i několikaměsíční hříbátko a to opravdu na poslední chvíli.
Aspoň, že tak.
Bude to trvat nějakou dobu a dá to hodně práce.
Ale snad se jízdárnu podaří brzy obnovit...

Š.

269.den Nedělní

26. září 2010 v 11:39 | Sisinaaa |  Den po dni
Rubrika Den po dni začíná ztrácet smysl, vždycky s pousmáním zakroutím hlavou, když přidávám fotku do téhle rubriky. No nic :-)

Babí léto, které bylo, podle mně, krásné nejspíš skončilo a slunečné dny opět vystřídal déšť.
Škoda, podzimu sluníčko sluší, krásně pak vyniknou barevné listy na stromech.
Mám ráda tuhle dobu plnou šumění stromů ve větru a padajícího listí.
Má své kouzlo...
sisfoto.blog.cz
Dneska se chystáme konečně na dinosaury, tak snad nějaké fotky po delší době přibudou.
sisfoto.blog.cz
Sice jsem včera šla zkoušet nový objektiv, ale venku bylo ošklivo, poprchávalo a celkově bylo tak nějak mlhavo a fotky mi nevyšly. Nebudu zmatkovat nad tím, že mám nějaký pokažený objektiv a raději počkám na lepší světlo a zkusím fotit znova.
Ještě si pamatuju, jak jsem dostala svůj ultrazoom, chtěla fotit manuálně a nevedlo se mi to. A jak jsem tu brečela a nadávala, že mám foťák k reklamaci, protože fotí špatně atd., atd.
Dneska už se tomu směju, protože s tímhle foťákem (Sony v menu) jsem se krásně sžila a nafotila s ním krásné snímky - loňské pavouky, měsíc, kapky, prostě všechno a teď na něj nedám dopustit.
Tak snad i tady to bude v pořádku.

Přeju všem krásnou a pohodovou neděli. A nenechte si ji zkazit deštěm!
:-)

265.den Rosa nejen na pavučinách

23. září 2010 v 0:20 | Sisinaaa |  Den po dni
Dneska tu pavučiny nebudou.
Jen mi přišlo zajímavé, dát sem pár fotek, které jsem také vyfotila na ranní louce.

První, koho jsem potkala, byla beruška. Chcete-li - slunéčko sedmitečné.
sisfoto.blog.cz
Poznáte, že pod rosou se skrývá komár?
sisfoto.blog.cz
Diamantový pavouk?
sisfoto.blog.cz
A tímto končím s fotkami s tématem ranní rosy.

Š

264.den Po ránu

21. září 2010 v 10:26 | Sisinaaa |  Den po dni
Včera ráno jsem vstala zase jednou pěkně odpočatá po víkendu.
Seděla jsem v kuchyni, srkala kávu a dívala se ven na krásně červený východ slunce.
sisfoto.blog.cz
Pak už byl čas vzbudit děti, odvést je do školky a školy a ještě nakoupit.
A když jsem měla všechno hotové, vzala jsem na nohy boty, kterým nevadí mokro a s Anitou jsme se šly podívat na louku k doutníkům, jestli tam zase neuvidíme vážky.

Louka byla studená a hodně mokrá, ale jak se sluníčko šplhalo výš nad stromy, postupně odhalovalo krásu ranní orosené louky. Těch diamantových pavučin všude kolem, korálky na listech trav, třpyt na lučním kvítí... Nedá se to popsat slovy, aspoň já to neumím, ale byla to nádherná podívaná.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz

Říká se, že chybama se člověk učí, jenomže já mám nejspíš nějaké dlouhé vedení a dělám jednu a tu samou chybu pořád dokolečka a ne a ne se naučit přicloňovat. Kvůli tomu mi vyšlo jen málo docela hezkých fotek.
Počkám, až zase bude podobné počasí a zkusím se vrátit a zachytit krásu celé louky. A clonit, clonit, clonit.

P.S.
Vážky jsem tentokrát nepotkala

P.P.S.
Ještě dva týdny přesně a mám ho doma!!!!!
Třičtvrtě roku nakonec uteklo jako voda, ikdyž ještě v polovině se mi zdály měsíce do konce mise nekonečné..........

262.den Dinosauří

19. září 2010 v 9:20 | Sisinaaa |  Den po dni
Je to asi tři roky zpátky, co byla u nás v Liberci výstava pohyblivých dinosaurů.
Tenkrát jsme vystáli dlouhatánskou frontu na lístky, vyfasovali obyčejné dvoubarevné brýle ke sledování 3D filmu, který byl super! a pak už jsme vstoupili do sálu, kte se to hemžilo velkými, pohyblivými dinosaury.

Mám radost, že se dinosauři vrátili.
V současné době stojí na chodbách obchodního centra Nisa a jsou, jak jinak, také pohybliví. A k vidění jsou zadara (to mě fakt překvapilo).

Tenhle dinosaurus (Styracosaurus) stojí jako upoutávka v centru města u terminálu MHD hezky na ostrůvku uprostřed silnice.
Nebyla jsem jediná, kdo si ho tam fotil.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
Plánovala jsem návštěvu Nisacentra s dětma na podívanou, ale Míša odjel už v pátek k manželovým rodičům, tak návštěvu dinosaurů o týden odložíme.

Miničlánek s fotkami vystavených dinosaurů si už teď můžete prohlédnou → TADY

Š.

261.den Kočky v obležení

18. září 2010 v 21:23 | Sisinaaa |  Den po dni
Dneska jsem měla v plánu větší nákup různých věcí u nás v Géčku.
Barunka mi ale ani na chvilku nedala pokoj a pořád se mně ptala, kdy už pojedeme do města na kočky.
O kočičích sochách jsem psala dneska v minulém článku, takže dnešní den už není žádná novinka.
Barunce jsem chtěla udělat radost, takže místo sedmi minut jízdy do Géčka, jsme si zajely nejprve do města mrknout na kočky a tam pak konečně nastoupily na autobus, který nás odvezl za nákupy.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
Dnešní fotky jsou sluníčkové, takže o dost veselejší. A kočky byly v obležení nejenom dětí, ale líbily se i dospělým.

Š

Sochy u radnice

18. září 2010 v 10:32 | Sisinaaa |  Když fotím
Tak teď nevím, do jaké rubriky tohle zařadit.
Do projektu se mi to nezdá, do fotek taky ne, ikdyž to je o fotkách a do psaní taky ne, protože tu je právě dost fotek.
Snad časem někam přeřadím, uvidím, kam.

Už je to pěkných pár let, kdy někoho na radnici napadlo, že prostor před radnicí budou zdobit sochy.
První socha byla obrovská dřevěná židle, která měla jednu nohu kratší a měla stát naaranžovaná na schodišti. Neprošlo to a židle se nastěhovala o pár metrů dál, kde "přikrášlovala" spolu s radnicí náměstí.
Myslím, že obržidle nebyla špatná. Každý se zastavoval, prohlížel si ji, dospěláci vysazovali děti nahoru a pak si židli s dětmi fotili.

Už si nepamatuju, kolik soch se na tomhle místě vystřídalo, ale vždycky jsem byla zvědavá, jaká nová se tam objeví.
Naprostá šílenost byla skleněná vitrína s rozřezaným suchým stromem omotaným obyčejnou zářivkou. Prý umění. Větší hnus jsem neviděla.

A pak se na náměstí objevilo zase něco hezkého. Byli to dva dřevění ptáčci, které si zamilovaly děti, které na ně rády sedaly.
Ptáčky znáte - dnes zdobí vchod do Zoo a viděli jste je na téhle fotce.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
Nějakou dobu nestála před radnicí žádná socha, až letos v zimě se na známém místě objevil malý marťan. Stával u knihovny a zase ho znáte z fotky.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
Začátkem prázdnin marťan zakotvil na Ještědu, kde se s ním lidé rádi fotí.
Ještěd - sisfoto.blog.cz
Včera jsem procházela náměstí u radnice a koukala jsem, že tam máme nové sochy.
Tentokrát to jsou tři kočičky.
Všimněte si, že kočičky budou zase velmi oblíbené u dětí.
sisfoto.blog.cz
sisfoto.blog.cz
Víc o Kočkách píšu TADY

Já vím, že se takové sochy ke krásné radnici možná nehodí. Ale já jsem si na sochy na tomhle místě zvykla a jsem ráda, ktyž tam nějaká hezká stojí. Takže doufám, že kočičky tu nějakou dobu vydrží :-)

Š.

259.den Kukla

16. září 2010 v 18:07 | Sisinaaa |  Den po dni
Myslela jsem si, že je to suchý list, ale ten suchý list měl na sobě stříbrné kamínky.

Škoda, že nevím, jak vypadala housenka a jak vypadá to, co vylezlo z kukly.
sisfoto.blog.cz
Šárka

256.den Nepovedené vážky

13. září 2010 v 19:44 | Sisinaaa |  Den po dni
To bylo o víkendu, kdy bylo moc hezky a já běhala po louce a fotila rosou ozdobené pavučinky v trávě.
Louku jsem prošla celou, došla i k malému jezírku plnému doutníků.
Už dlouho nebylo tak pěkně zavodněné, jako letos. Většinou v něm byla voda vysušená a lidé si chodili řezat doutníky domů do váz. Letos se k nim nikdo nedostane, leda by k nim chtěl plavat.

Už když jsem přicházela k jezírku, slyšela jsem zvláštní bzučivé vrčení. A potom kolem začaly prolétávat tři vážky. Dvě červené a jedna modrá.
Fotím makro za pomocí mezikroužku a to znamená, že musím být k focenému objektu co nejblíž.

Vážky byly hodně živé, zastavit se a chvilinku počkat, až si je vyfotím, se jim vůbec nechtělo.
A pak dvě z nich začaly poletovat blízko u mně, schované mezi vysokými listy doutníků.

Udělala jsem jeden krok, druhý, třetí a už se mi nalívala voda do bot.
Do TÝDEN NOVÝCH bot!
No co, když už byly mokré.
Další dva kroky a vodu jsem měla nad kotníky.
Ohnutá pomalu až k vodě jsem zkoušela zachytit vážky, které každou chvilku prováděly úhybné manévry do všech stran a já si tak říkala, jak by bylo parádní mít nějaký ten makro objektiv, třeba 100mm, kdy bych si krásně seděla na břehu a odfotila krásné fotky....

Najednou se mezi listy ve vodě objevila psí hlava. Pes na mě koukal, přehodil hlavou nechápavě ze strany na stranu a čekal, co bude.
Za psem si to po cestičce kráčel majitel psa.
Zarazil se, hodil taky nechápavě hlavou ze strany na stranu a taky čekal, co bude.
A já tam stála po kotníky ve vodě s foťákem v ruce a věděla jsem, že nebude nic, protože vážky pěkně frnkly, jak se polekaly psa.

Vylezla jsem z vody, foťák uklidila a šla domů dát vyprat mokré kalhoty, omýt boty i sebe.
A krásně jsem cestou domů čvachtala. To bylo nechápavých pohledů, když jsem procházela kolem Kauflandu....

No, ale snaha byla.
Fotky jsou nepovedené, ale patří k příběhu a také jako důkaz, že jsem tam kvůli vážkám do toho žabince lezla.

Tady jsem na chvilku sundala mezikroužek a vyfotila je v dálce aspoň tak. Je to výřez.
sisfoto.blog.cz
Tady jsem už byla namočená a doufala, že se vážky aspoň na chvilku zastaví. Nezastavily. A tak nemám ani jednu pěknou, nerozmazanou fotku.
sisfoto.blog.cz
Žabinec. Nezdálo se, že je to tam tak hluboké...
sisfoto.blog.cz
:-)

254.den Rosa

11. září 2010 v 22:43 | Sisinaaa |  Den po dni
Dneska jsem si docela pospala.
Mohla jsem, protože prcky si už v pátek rozebraly babičky.
Když jsem se konečně vyhrabala z postele, potešilo mě, samozřejmě, sluníčko.
Vzala jsem Anitu, že jako půjdeme na pomalou relaxační procházku a já budu venku koukat po stromech, jestli už se začínají podzimně zabarvovat, abych věděla, kam by se dal jít fotit podzim.

Pár kroků od domu jsem narazila na krásně orosenou pampelišku a trochu mě zamrzelo, že nemám foťák. A když už jsme s Anitou byly pěkný kus od domova, zaujaly mě krásně orozené pavučinky v trávě, které se na sluníčku nádherně třpytily.
Dál už jsem podzim nehledala, ale naopak hnala Anitu domů.
Chtěla jsem stihnout vzít foťák a nějakou tu pavučinku vyfotit než sluníčko stačí rosu osušit.
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz
rosa - sisfoto.blog.cz

A ještě něco.
Plánovala jsem si našetřit na nějaký zoomový objektiv, který by byl tak nějak univerzální a já nemusela pořád přehazovat "krátký s dlouhým", ale dneska jsem si řekla, že já asi nejvíc využiju nějaký makroobjektiv, protože makro fotím nejčastěji a nejspíš mi udělá větší radost.

Dodatek: Děkuju všem, co mi nechali komentář k minulému článku. Fakt jsem nečekala, že ten přechod z jedné životní etapy do druhé bude tak těžký a Vaše komentáře mě upřímně potěšily. Je fajn vidět, že člověk není sám a že i ostatní mají podobné problémy, a že všechny problémy jsou řešitelné. Díky :-)

253.den Zmatek v hlavě

10. září 2010 v 22:07 | Sisinaaa |  Den po dni
Nevím, co napsat.
V hlavě mám zmatek, ale nechce se mi tady vypisovat se ze svých pocitů.
Mrzí mě, že teď nemám čas, že nejsem moc s dětma, že mi chybí Zdeněk....
Mám teď kolem sebe plno lidí, co se mi snaží usnadnit návrat do práce a přitom se cítím tak sama a všechno na mně padá. Je mi hrozně...

Přemýšlela jsem, že budu muset ukončit Projekt 365, což mě taky dost mrzí.
Chtěla jsem změnit rubriku na Občasník, ale dneska mě napadlo, že jednodušší by bylo kliknout na tlačítko ZRUŠIT a bylo by.
Možná by se mi ulevilo, možná by mě pak mrzelo, že nemám kam dávat fotky, nevím.

Dneska dám fotku ze včerejška, kdy mi rozkvetla moje oblíbená kytka - ibišek.
Nikdy dřív mě netěšilo tolik, když mi nějaká rozkvetla. Teď si při pohledu na květy připadám jako malá holčička, která dostane nějakou úžasnou hračku, ze které se dlouho raduje...

sisfoto.blog.cz
Já vim. Do kytky to má daleko. Ale jinak nic jinýho nemám.
Š

250.den Housenka

7. září 2010 v 18:20 | Sisinaaa |  Den po dni
Našel jí Míša a já jsem jí, samozřejmě, musela vyfotit.

Jestlipak je poznat, co to je?
sisfoto.blog.cz
A teď?
sisfoto.blog.cz
:-)

249.den Příjemná

6. září 2010 v 21:32 | Sisinaaa |  Den po dni
Moc hezkých dní jsme si za poslední měsíc neužili, proto jsem hrozně ráda za každou chvilku se sluníčkem.

Dnesla jsem to po ránu s oblečením nepřeháněla. Dala jsem na Počasí a počítala s teplým slunečným dnem a říkala jsem si, že to ráno vydržím jen ve svetýrku a odpoledne mi bude hej.
Jak já jsem si nadávala! V těch pět ráno byla taková zima, že jsem se nezahřála po celou dobu, co jsem byla v práci.

O to víc jsme si užili s dětma procházku.
Jo, a šli jsme na louku, obcházeli bažinu lesem a nějak jsme v něm zabloudili.
Míša to viděl jako dobrodružství, Barunce se to zdálo strašidelné a také to pořád opakovala a já jsem doufala, že se nám povede se z lesa vymotat a dostat se domů včas.
Povedlo jsme, nejsme žádná Béčka :-D

Psí víno se už začíná nádherně barvit do červena
sisfoto.blog.cz
U jízdárny
sisfoto.blog.cz
Modrá kráska
sisfoto.blog.cz
Už na mně dýchá podzim.
Kéž by se vyvedl...
Š.

248.den Zase Šíša

5. září 2010 v 15:05 | Sisinaaa |  Den po dni
Bude jí sedmnáct.
Už sedmnáct...
sisfoto.blog.cz
Všechno to tak rychle uteklo.
Ve středu jsem vedla Barunku poprvé do školky a přesně si pamatuju, jak jsem poprvé vedla do školky i Šíšu. Přijde mi to nedávno. A než se naděju, i Báře bude sedmnáct.
Jde z toho na mně docela hrůza!

Začínam přemýšlet, co bych vlastně od života chtěla, co bych chtěla zažít, co bych nechtěla, aby mi uteklo. A je načase začít si své sny a přání plnit, protože se jednou můžu otočit, a zjistit, že už mám život za sebou a že jsem ho vlastně jen tak odžila, ale nic nezažila a nic si neužila.
To vážně nechci.
Ono známé - žij naplno tak, jako by každý den měl být ten poslední, je pravda pravdoucí.
Už neodkládat nic, neříkat si pořád: Až jednou tohle, tak támhleto...

Začínám si uvědomovat, že druhá šance už NIKDY nebude.

Ach jo. Mám asi krizi středního věku nebo co...?

246.den Sekáč

4. září 2010 v 0:34 | Sisinaaa |  Den po dni
Sekáče určitě každý zná.
Patří mezi pavoukovce, ale přečetla jsem si, že pavouk to není.

Jako malá jsem se jich nebála a chytala jsem je do dlaní. Někdy se stalo, že mi v dlani nechali jednu svou dlouhatánskou nohu, to když zafungoval jejich pud sebezáchovy a oni si mysleli, že pohybující se noha mě zabaví dostatečně dlouho na to, aby mohli utéci.
Dnes bych sekáče do dlaní nevzala.

Nedávno jsem ho vyfotila hodně zblízka a až doma na počítači jsem viděla, jak vlastně sekáč opravdu vypadá.
sekáč - sisfoto.blog.cz
sekáč - sisfoto.blog.cz
No není zajímavý?
Když zadáte do vyhledavače, vyjedou Vám mnohem povedenější makrosnímky a musím říct, že stojí za to.
Máme to všude kolem nás neskutečně krásná a zajímavá stvoření...

244.den Poprvé

1. září 2010 v 23:36 | Sisinaaa |  Den po dni
1. září - velký den, tedy pro nás určitě.

Dneska se z Míši stal prvňáček a z Barunky slečna, která už chodí do školky.

Barunka se na školku hrozně moc těšila. Už loni, vždycky když jsme doprovázely Míšu, chtěla tam zůstávat s ním. Celé prízdniny jsem jí říkala, že už brzy půjde. A když jsem je ráno vzbudila a řekla jsem, že už jdeme do té školky, Barunka nemohla uvěřit tomu, že dneska je konečně ten velký den, kdy může do školky jít.
Nebyla jsem doma, když se vracela ze školky domů, ale podle vzkazu,který mi "hlídací babička" nechala na stole, byla Barunka spokojená.
sisfoto.blog.cz
Míša měl aktovku nachystanou do školy skoro celé prázdniny a poslední dny poctivě kontroloval snad každý den, jestli má v aktovce všechno tak, jak to má být.
ve škole se mu líbilo snad všechno - lavice, tabule a dokonce i paní učitelka. A hned, jak přišel domů, vzal si cvičný sešit pro předškoláky a šel si dělat "úkoly".
Jen aby mu to nadšení vydrželo :-)
sisfoto.blog.cz
Š :-)